Podle Cisco Talos útočníci stále častěji zneužívají penetrační rámce řízené umělou inteligencí, jako jsou ARTEX, Hephaestus nebo PentAGI. Tyto nástroje umožňují plně automatizovat a řetězit fáze útoku, čímž snižují potřebnou kvalifikaci útočníků a urychlují narušení systémů na strojovou rychlost. Rámec ARTEX byl zaznamenán při špionážních i finančně motivovaných kampaních cílících na stovky organizací včetně telekomunikací, státní správy a finančních institucí.
Check Point Research odhalil tři operační klastry zacílené na telekomunikace, vládní a vojenské organizace či kritickou infrastrukturu v Latinské Americe, Asii a Evropě. Skupiny využívají malwarový rámec Sparrow, jehož dodavatelem je podle zprávy entita CopperDragon podporující čínské kyberšpionážní aktéry. Útoky probíhaly skrze kompromitaci internetové infrastruktury i selektivní watering hole útoky s podvrženými varováními prohlížeče Chrome, které šířily zadní vrátka SquadC nebo SparrowDoor.
Podle Cisco Talos tvořily ransomware incidenty ve třetím čtvrtletí 2026 celkem 27 procent případů, přičemž útočníci často využívali vishing k získání přístupu a vyřazovali EDR systémy. V telekomunikačním sektoru aktéři spojovaní se skupinou Salt Typhoon zneužívali známou zranitelnost CVE-2023-20198 v management rozhraních, přičemž SANS ISC zaznamenal i pokračující skenování cílící na tuto chybu.
Podle zprávy týmů GTIG a Mandiant začali kybernetičtí útočníci při reálných incidentech aktivně zneužívat open-source agentní penetrační rámce ARTEX, Hexstrike nebo CAIRN k vysoce automatizovaným útokům. Nástroje poháněné velkými jazykovými modely zvládají autonomně provádět laterální pohyb, eskalaci oprávnění i přípravu dat k exfiltraci v řádu sekund až minut. Mezi aktéry využívající ARTEX patří finančně motivované vyděračské skupiny i státem podporovaní špioni napojení na Čínu.
Výzkumníci ze společnosti Rapid7 analyzovali sadu linuxových vzorků včetně variant BPFDoor a implantátu AVERAT, které cílí na telekomunikační prostředí a síťová zařízení. Škodlivý kód využívá regionálně přizpůsobené maskování procesů podle softwaru obětí, například napodobováním antispamu SpamSniper v Jižní Koreji či systémů napojených na Oracle. K obcházení inspekce provozu a doručování aktivačních příkazů aktéři využívají tunelování přes HTTPS požadavky a komunikaci přes SMTP, DNS či TCP.
Tým Microsoft Threat Intelligence analyzoval modulární malware NeedyMantis, který útočníci nasazují po kompromitaci sítě k dlouhodobému udržení přístupu. Škodlivý kód je spojován s aktéry z Číny a cílil na telekomunikace, univerzity, zdravotnické neziskové organizace či vládní dodavatele.