viry.cz

Reklama

Poslední příspěvky

Avast! a falešný poplach (zasloužený) na novinky.cz

03.02.2010 Přímý odkaz Komentáře (10)

Některé tuzemské servery oběhla zpráva, že avast! (nedávno vydaný ve verzi 5) dnes považoval portály novinky.cz, sport.cz, super.cz za infikované trojanem JS:LoverCrypt-A [Trj] a že tedy produkoval falešný poplach. Skoro bych ale řekl, že to byla zasloužená regulérní detekce...

Za vším stál skript z adresy http://search.sklik.cz/js/script.js, který se na zmíněných serverech používá a v době, kdy ho Avast! detekoval jako JS:LoverCrypt-A [Trj], vypadal přibližně tak, jak ukazuje níže zveřejněný obrázek (pro zkrácení není uveřejněna prostředí, podobně nečitelná pasáž). Nečitelnost je způsobená použitím metody, které se říká "obfuscation". Právě metody "obfuscation" využívají i škodlivé skripty číhající na webových stránkách. Tato metoda znesnadňuje detekci antivirovým produktům a především lze díky ní "mutovat" skript do jiné podoby v každém dalším exempláři. Vývojáři portálu novinky.cz atd. tuto metodu využili k zakrytí skriptů před zvědavci, nicméně použití funkcí substring, split, reverse, join, toLowerCase, replace a pochopitelně i eval nebylo nejvhodnější.

Avastu to tak na portálu novinky.cz nevyšlo, nicméně nelze vyloučit, že již teď zachránil spousty uživatelů, kdy narazil na velice podobně řešené skripty, avšak na ty opravdu škodlivé...

Více na blogu Avastu (anglicky).

Přidat komentář (nyní 10)

Avast! 5.0 je tady!

22.01.2010 Přímý odkaz Komentáře (27)

Je to pár dní, co na blogu avast! zaznělo hlášení "Avast! Version 5.0 is here!!!". Dlouho očekávaná pátá řada tuzemského antiviru je tady! A opět je dostupná i v grátis podobě pro domácí použití.

Naprostou novinkou je pak řešení Avast! Internet Security, což není nic jiného, než bezpečnostní řešení včetně antispamu a firewallu. I když je tu verze 5.0 krátce, třeba společnost Google ho již zařadila mezi sadu aplikací Google pack (pack.google.com). To je jasný důkaz, že řešení Avast! není ani ve free edici žádný šizený produkt a ba co víc, často nabízí širší funkcionalitu než placené, komerční řešení. Detekční schopnosti jsou taktéž na špičkové úrovni (navíc i detekční část zažila velký třesk).

I když v době psaní této novinky nebyla na stránkách avast.cz verze 5.0 dostupná, není ale problém ji stáhnout na avast.com. Sice jde o anglickou instalačku, nicméně v nastavení programu lze později na češtinu přepnout. Lze pochopitelně předpokládat, že v následujících dnech bude k dispozici kompletní česká "instalačka".

Přidat komentář (nyní 27)

Znehodnotí data a za nápravu chce zaplatit!

09.01.2010 Přímý odkaz Komentáře (2)

Na blogu společnosti F-Secure se informuje o novém trendu v oblasti podvodných aplikací. Zatímco běžně se lze setkat s podvodnými antiviry, které si vymýšlejí přítomnost havěti a nutí uživatele platit za komerční verzi antiviru, nově lze narazit i na aplikace typu "Data Doctor 2010", která pro změnu prezentuje korektní soubory za poškozené a nabízí jejich opravu. Paradoxem je, že soubory poškozuje úmyslně přímo aplikace "Data Doctor 2010" (resp. provázaná komponenta)! Jejich obsah zakóduje a pak nabídne opravu pouze jednoho ze souborů. Pro opravu všech je potřeba pochopitelně zaplatit za plnou verzi.

Ten, kdo to celé neprokoukne, pro něho může být "Data Doctor 2010" spásou a skvělým programem, který zachránil jeho data a bude ho doporučovat okolí.

Hlavní okno pochybné aplikace "Data Doctor 2010".


Cena plné verze se může vyšplhat klidně až ke 100$. Třeba firma Sunbelt nabízí řešení zadarmo.

Přidat komentář (nyní 2)

Nový test antivirů, první svého druhu!

24.12.2009 Přímý odkaz Komentáře (9)

Doplněno 24.12.2009:
Podobný test provedla čerstvě i organizace AV-test.org - více zde.
Organizace AV-Comparatives zveřejnila i výsledky testu výkonnosti jednotlivých antivirů (performance test), ale i souhrnné výsledky za 2009 s vyhlášením nejlepších antivirů roku.
Jinak přeji krásné svátky a hodně štěstí v roce 2010 :-)

Původní zpráva:
Organizace AV-Comparatives zveřejnila výsledky nového testu, prvního svého druhu.
Tento test je nazván jako "Whole Product Dynamic Test" a mezi testy jde o malou revoluci. "Whole Product Dynamic Test" se totiž snaží co možná nejvíce přiblížit realitě a vyhnout se tak nařčení, že jde o další syntetický, nic neříkající test, vhodný leda tak do "bulvárních" IT časopisů a marketingových materiálů :-) Je to asi jako když někdo v minulosti testoval vysavače a zjišťoval, po kolika kilometrech tažených po rovině jim upadla kolečka, měřil délku přívodního kabele a příkon. A jako kdyby teď dostal myšlenku, že otestuje jak vysávají :-)

K uskutečnění testu posloužilo 16 identických počítačů (na každém PC nainstalováno po jednom bezpečnostním řešení) a na testu se podíleli 4 lidé. Pokud to hodně zjednoduším, ti každý den prostřednictvím všech PC navštívili postupně 15 - 20 předem daných webových stránek, které obsahovaly škodlivý kód (typicky drive-by downloads havěť popsanou ve starších novinkách). Pak se jen zapisovalo, které bezpečnostní řešení útok z webu zastavilo a které ne. Plný popis celého postupu lze najít na této stránce v angličtině. Ve skutečnosti to tak jednoduché nebylo a čtyřem lidem to zabralo několik dnů, 12 hodin denně.

Test se tak opravdu přiblížil realitě: živí jedinci vstupovali na webové stránky, což dělají i běžní uživatelé. Žádné skenování miliónů pravděpodobně infikovaných souborů někde ve složce c:\viry, nic takového.
Pozitivem je i to, že tenhle test je opravdu férový vůči všem "proaktivním" metodám detekce. Řešení Kaspersky, Symantec a další tak mohla konečně ukázat potenciál technologií jako HIPS, behaviour blocker a né pouze generické detekce, heuristické analýzy (což byl třeba problém jiného testu, zvaného jako "proactive retrospective").

Tenhle test je výsledkem komplikované ruční práce, což se na druhou stranu odráží na rozsahu testu. Otestováno totiž bylo chování antivirů vůči jedné stovce infikovaných webových stránek. A to není mnoho a rozdíly mezi prvními jsou tak malé, že nemůžou být ani menší. Nesmíme zapomenout ani na to, že i tento test je úzce specializovaný, tudíž jsou i jiné činnosti, kde může antivirus excelovat / propadat.

A jak to celé dopadlo? Číslo určuje, kolik útoků ze 100 bylo zachyceno:

• 99 - Symantec, Kaspersky
• 97 - AVIRA
• 96 - Microsoft, Avast
• 95 - G DATA, F-Secure, ESET
• 91 - Bitdefender
• 89 - eScan
• 88 - Trustport, AVG
• 86 - McAfee
• 74 - Norman
• 60 - Kingsoft

V rámci kategorií ADVANCED+, ADVANCED, STANDARD, TESTED to bylo "rozházeno" takto (ADVANCED+ je pochopitelně nejvyšší ocenění):

Pro zajímavost ještě foto "laboratoře" a zmiňovaných 16 PC:

Přidat komentář (nyní 9)

Záplaty od Microsoftu i Adobe a jak na ně

09.12.2009 Přímý odkaz Komentáře (0)

Včera bylo druhé úterý v měsíci, tudíž den, kdy společnost Microsoft vydává záplaty za poslední období. Vše je podrobně popsáno na stránkách Microsoft Security Bulletin Summary for December 2009 (anglicky). Pro běžného uživatele je důležité to, že na aktualizace by měl být upozorněn automaticky, pokud je ve Windows povolena funkce automatických aktualizací (v Ovládacích Panelech). Případně lze chybějící záplaty doinstalovat návštěvou stránek Windows Update, kde dojde k "očmuchání" počítače. Tuto novinku píšu ale z důvodu, že v podobný termín vydala záplaty i společnost Adobe. A aktualizovat aplikace společnosti Adobe, to již úplná samozřejmost není!

Tímto opět narážím na současný problém, kdy útočníci zneužívají bezpečnostní chyby nejen v prohlížečích a produktech Microsoftu, ale i v aplikacích třetích stran, kterou může být právě Adobe Flash Player či Adobe Acrobat Reader. Tyto jsou v podobě různých plug-inů provázány přímo s prohlížeči typu Internet Explorer, Mozilla Firefox atd. Stačí pak vstoupit třeba i na legitimní webovou stránku a bez vašeho vědomí dojde ke spuštění havěti. Příkladem z minulosti budiž stránka jedné nedaleké Pizzerie. Pizzu tam měly dobrou, nicméně webová stránka byla prošpikována havětí.

Ideální řešení podobných problemů je v podstatě jen jedno: mít nainstalovány všechny bezpečnostní záplaty Microsoftu, ale i výrobců třetích stran. To je ale neuhlídatelný úkol i pro zkušené uživatele, tudíž lze využít dříve popisovanou a výbornou aplikaci Secunia Personal Software Inspector. Po prvním spuštění se bude určitě většina z vás divit, co že všechno není záplatováno! Divil jsem se v minulosti i já :-)

Tohle je dobrá pizzerie, nicméně v minulosti měla infikované stránky. Kdo by to čekal...


A tohle je program, který může řadu z nás zachránit - Secunia Personal Software Inspector!

Přidat komentář (nyní 0)

Nové srovnání antivirů AV-Comparatives

29.11.2009 Přímý odkaz Komentáře (6)

Na serveru AV-Comparatives.org je k dispozici nové srovnání antivirů v "proactive/retrospective" testu.

Metodika tohoto testu byla taková, že autor testu - Andreas Clementi, sbíral havěť, která se objevila mezi 11. až 17. srpnem 2009. Pak vzal antiviry dostupné ke dni 10. srpna 2009 a tuhle sesbíranou sbírku havěti nechal zkontrolovat. Procentuální úspěšnost detekce s přihlédnutím na úroveň falešných poplachů zveřejnil právě v testu. Jednotlivé datumy ukazují, že antiviry nemohly nic ve sbírce znát, nicméně díky všem možným technologiím jako generická detekce, heuristická analýza, atd., dokážou i přesto nabídnout relativně vysokou úroveň detekce.

Zároveň je potřeba zmínit, že tento test rozhodně nemusí kopírovat reálnou situaci, která by na PC uživatele nastala třeba právě ve dnech od 11. do 17. srpna. Není totiž hodnocena např. rychlost reakce AV společností na novou havěť a není brán ohled ani na detekční metody označované jako HIPS, behaviour blocker atd. Ty mohou taktéž zabránit průniku havěti do PC. To je ale obecný problém jakéhokoliv testu vs zcela odlišné reality :-)

Jak to tedy dopadlo (nejvyšší ocenění je to nahoře - ADVANCED+)?

Omluva: Pokud vám e-mail ze služby VIRY.CZ Mail Info dorazil dvakrát, dodatečně se omlouvám.

Přidat komentář (nyní 6)

SEO Poisoning, aneb jak havěť oblbuje Google a další vyhledávače

11.11.2009 Přímý odkaz Komentáře (4)

Již pár novinek dozadu byla "nakousnuta" problematika zvaná jako "SEO poisoning" či BlackHat SEO. Dovolím si ocitovat kousek z Wikipedie:

SEO (Search Engine Optimization, optimalizace pro vyhledávače) je metodika vytváření a upravování webových stránek takovým způsobem, aby jejich forma a obsah byly vhodné pro automatizované zpracování v internetových vyhledávačích. Cílem pak je získat ve výsledku hledání ve vyhledávačích pro danou webovou stránku vyšší pozici, která odpovídá obsahu a tím četnější a zároveň cílené návštěvníky.

Jednoduše řečeno, zájmem každého majitele webové stránky je: co nejvíce stránku zviditelnit a zajistit, aby se například po použití vyhledávače Google objevila hned "nahoře".

To jak přesně Google hodnotí stránky a zařazuje je podle toho do výpisu (od nejlépe hodnocených po nejhůře hodnocené) při hledání, to ví asi málokdo, nicméně i tak jsou některé ovlivňující faktory známé. Tak například na výsledku se může pozitivně projevit to, z kolika jiných webových stránek je daná stránka linkována. Jinak řečeno, na kolika cizích stránkách se o daném webu "mluví". Pokud se o webu mluví "hodně", i vyhledávač Google logicky usoudí, že půjde zřejmě o často vyhledávanou stránku s zajímavou tématikou a posune ji tak v seznamu nahoru. Vyhledávače ale již nedokážou posoudit, zda jde o webové stránky plné blbostí, avšak propagující v tu chvíli zajímavé slovní spojení (z praxe třeba tato témata: zemětřesení na souostroví Samoa, úmrtí Michaela Jacksona...).

Tohoto právě zneužívají (proto "SEO poisoning") útočníci. Připraví řadu webových stránek na různých doménách s texty motajících se kolem společného, v tu chvíli zajímavého slovního spojení. Zároveň tyhle weby vyzdvihují jednu sobě vlastní stránku (formou odkazů). Pak už se opakuje výše popsaná situace: Vyhledávač Google při procházení internetu usoudí, že tohle bude zřejmě zajímavá stránka a přiřadí ji vyšší hodnocení (zobrazí ji výše ve výsledcích). Pokud se opravdu zadaří, zobrazí se třeba rovnou mezi TOP10 výsledky a pravděpodobnost, že uživatel zvolí právě tuto, uměle vytvořenou stránku, je velice vysoká. Jakmile uživatel na takový odkaz klikne, webová stránka začně obykle vnucovat ke stažení podvodný antivirus s použitím "oblbování" - sociálního inženýrství. To je mimochodem druhá "vychytávka". Webové stránky totiž rozpoznají, zda na stránku vstupuje uživatel a nebo ji zrovna prochází (indexuje) "robot" společnosti Google. Zatímco "robotu" servíruje legitimní, avšak přiblblé výše uvedené informace, uživateli rovnou škodlivý kód. Toho lze docílit například sledováním hodnot HTTP Agent, HTTP Referer, IP adresy zdroje, atd.

Praktická ukázkou může být již dříve publikované video na YouTube:

Na začátku videa vidíte, jaké texty k tématice "Samoa Earthquake" (zemětřesení Samoa) tam našel vyhledávač Google (těsně pod odkazem, na který pak klikám) a co se ve skutečnosti po kliknutí stalo (naservírování podvodného antiviru).

Jiným příkladem budiž kauza, která se v minulosti probírala na weblogu společnosti F-Secure. Na tenhle výsledek jste mohli narazit při vyhledávání pomocí Google (obrázky lze zvětšit, pokud na ně kliknete). Podle textu pod odkazem jde zjevně o nějaké diskuzní fórum:

Nicméně pokud na stránky vstoupí uživatel, stane se následující (falešný antivirus). Po diskuzním fóru ani památky:

Navíc, ve skutečnosti skončíte někde v Číně, původní .CH doména nás přesměruje na .COM a ta nakonec na .CN. Toto zůstane vyhledávači Google utajeno a tvrdou realitu zažije jen uživatel...

Kromě útočníků používají tuto metodu i některé firmy pro zviditelnění. Pozitivní zprávou je, že pomocí SEO poisoning lze určitou webovou stránku zviditelnit jen krátkodobě. Jakmile se to provalí, je po žížalkách. Nicméně pro napáchání škod to útočníkům bohatě stačí. Dobrý článek s praktickou ukázkou využití SEO poisoningu (či BlackHat SEO) na území ČR, lze najít zde.

Přidat komentář (nyní 4)

Test odstraňování havěti

31.10.2009 Přímý odkaz Komentáře (5)

Před pár dny vydal Andreas Clementi další test, tentokrát nazvaný jako "Malware Removal Test". Nesrovnával tak kvalitu detekce antivirů, ale jak si antivirus poradí s zavirovaným počítačem.

Nejvyšší hodnocení ADVANCED+ si v tomto testu odnesly tyto antiviry:

eScan, Symantec, Microsoft, F-Secure, Kaspersky, BitDefender

Ocenění ADVANCED pak tyto antiviry:

ESET, Sophos, AVG, McAfee, Avast, AVIRA, Trustport

Ocenění STANDARD:

Norman, G DATA

Pouze značkou TESTED byl ohodnocen antivirus Kingsoft.

Z testu plyne, že některé antiviry mohou mít problémy se samotnou detekcí aktivní havěti (nutno nastartovat PC z bootovacího CD apod.) a v podstatě i to, že kompletní a automatické vyléčení počítače nedokážou obstojně zajistit. Éra, kdy tu nebyly věci jako registry, dll knihovny, internet, je prostě dávno pryč.
Infikované počítače, které dnes řeším, vyžadují tak individuální přístup a útoky jsou tak rozmanité, že to nejsou výrobci antivirů prostě schopni pokrýt. Je tak potřeba se probírat tunou různých protokolů z aplikací jako RSIT, Hijackthis, Combofix atd., zkoumat řádek po řádku "okem odborníka" a pak správně použít aplikace pro odstraňování definovaných souborů či registrů (Combofix, The Avenger...). Důkazem, že to není snadná práce, může být VIRY.CZ fórum.

Přidat komentář (nyní 5)

Spam a phishing v ČR/SR, unikátní analýza!

29.10.2009 Přímý odkaz Komentáře (7)

Zpětně jsem prozkoumal nevyžádanou poštu, která dorazila do mé e-mailové schránky za období 13.5.2009 až 26.10.2009. Nejde tak o žádnou globální analýzu, ale spíše o lokální "anomálie" na doméně viry.cz. Nicméně i tak z toho plyne několik zajímavých faktů, které v těch globálních třeba těžko dohledáte.

I na území ČR existují počítače, které odesílají nevyžádanou poštu. Často to jsou počítače běžných uživatelů, kteří ani nevědí, že je jejich počítač infikovaný havětí a stal se součástí tzv. sítě botnet. Takový počítač je pak pod kontrolou útočníků, kteří ho využívají jako "zombie" pro odesílání spamu apod. Špinavou práci pak odvedou právě tyto počítače, zatímco skuteční autoři útoků zůstávají v anonymitě. Typickou sítí typu botnet je například Waledac.

Z území ČR bylo na schránku igi (zavináč) viry (tečka) cz zasláno celkem 1,1% z celkového objemu spamu. Jelikož celkově bylo zaznamenáno "jen" 3544 spamových zpráv, jedno procento bylo nějakých 35 zpráv. Zajímavé je, že žádná z těchto zpráv, až na jedinou výjimku, nebyla zaslána opakovaně ze stejné IP adresy. Podobné to bylo i u útoků ze Slovenska. Zde to bylo pouze 9 zpráv (~0,3%).

Nejvíce útoků proběhlo ze zemí, které jsou uvedeny v následujícím grafu.

Technická poznámka: Zdroj útoku byl odvozen z IP adres v hlavičkách e-mailů, které byly "prohnány" GeoIP filtrem, který určil jejich původ.

URL adresy, které se často ve spamu vyskytovaly, odkazovaly nejvíce na stránky na doméně .COM (57%), .CN (24%), .NET (8,5%), .RU (3,5%). Na ostatní domény tak příliš prostor nezůstává. Specialitou jsou domény .CN. Zde se v drtivém množství případů vyskytují domény ze zcela náhodným názvem a kromě toho, že se na nich často vyskytuje kdejaká havěť, tak slouží k přesměrování na jinou, typicky .COM doménu.

Zde je například malá ukázka takových domén od písmene A:
aibcobpo.cn aibsizgo.cn aicxskao.cn aidaeofo.cn aidzjapo.cn aifgoyvo.cn aihexwlo.cn aiiitdqo.cn aiilfjuo.cn aiiurvwo.cn aijghelo.cn aijvidpo.cn aijxbnbo.cn aikdrsyo.cn aimmgnlo.cn aimnaeio.cn aimukog.cn aimuweno.cn ainnynoo.cn ainsgeio.cn aipbwvxo.cn aipcetyo.cn aipobelo.cn aiqktiqo.cn airysiao.cn aisuiqeo.cn aitatuto.cn aitgotso.cn aiucibwo.cn aiuxklno.cn aiwqunno.cn aiwtoqho.cn aixuukfo.cn aixvwymo.cn aiyywfko.cn aizjplko.cn

V řadě případů dochází k přesměrování na domény typu acai-tophealth.com newpharmspious.com ("Canadian Pharmacy") atd. To jsou stránky nabízející léky typu Viagra, Cialis...

V některých spamových zprávách proběhlo i zneužití služeb Yahoo Groups a Google Groups. Bohužel se mi nepodařilo zjistit, co se tam přesně děje, jelikož skupiny již neexistují, nicméně jejich názvy jsou jasně smyšlené:

hxxp://groups.yahoo.com/group/bamotisidywotu/message/1
hxxp://groups.yahoo.com/group/barohyrikemik95/message/1
hxxp://groups.yahoo.com/group/bavovymeqowew15/message/1
hxxp://groups.yahoo.com/group/bawylataponyb2/message/1
hxxp://groups.yahoo.com/group/bejokoduzupit54/message/1

hxxp://alexanderzylywo1977.googlegroups.com/web/
hxxp://andersondozeju1985.googlegroups.com/web/
hxxp://andersonjiruhe1986.googlegroups.com/web/
hxxp://bakerdojuha1981.googlegroups.com/web/
hxxp://bennettqavato1988.googlegroups.com/web/

O jejich "ilegalitě" svědčí i hlášky typu "The group named bennettqavato1988 has been removed because it violated Google's Terms Of Service.".

Zajímavější je možná zneužití stránek přímo na .CZ/.SK doméně. Těch bylo taky pár, resp. 8 (4 v ČR, 4 v SR).

hxxp://etnomagic.cz/images/1/2/3/4/buy.html
hxxp://petrd.borec.cz/html/1/2/3/4/buy.html
hxxp://florbal.domazlice.cz/images/1/2/3/4/buy.html
hxxp://mercenaries.clanweb.cz/images/1/2/3/4/buy.html
hxxp://www.tvsen.sk/images/1/2/3/4/buy.html
hxxp://streba.sk/images/1/2/3/4/buy.html
hxxp://www.tvsen.sk/images/1/2/3/4/buy.html
hxxp://sso-s1.php5.sk/pl/1/2/3/4/buy.html

Dovolil jsem si uvést všechny objevené případy. Tyto adresy mají společnou část 1/2/3/4/buy.html, kterou zjevně nevytvořili správci ani majitelé těchto stránek, nýbrž útočníci. To jak technicky dochází k vytvoření této adresářové struktury a souboru buy.html netuším (odcizení přístupů k FTP? útok hrubou sílou na FTP?), nicméně vím, co mají společné: odkazují na stránky "Canadian Pharmacy" (více nahoře). Z minulosti jsou ale známé případy, kdy webhosting oběti posloužil pro uložení kompletní grafiky, html stránek a dokonce i škodlivých kódů (zavirovaných EXE souborů).

Mezi spamem skončilo i několik phishingových útoků. Zajímavostí jsou phishingy, které se metodou sociálního inženýrství ("oblbnutí uživatele") snaží uživatele přesvědčit o tom, že jde o zprávu IT oddělení firmy, ve které uživatel pracuje. Příkladem je následující obrázek.

Speciálně tato zpráva mě potešila. Buď trpím schizofrenií a sám sobě posílám zprávy a nebo jsem magor a opravdu mám na viry.cz IT oddělení :-) Nicméně existují i zdařilejší phishingy podobného charakteru. Například Kaspersky Lab informuje na viruslist.com o phishingu, který se tváří jako bezpečnostní upgrade pro oWA (Outlook Web Access). Falešná URL adresa pak uživatele nenasměruje na firemní portál (vychází se z toho, že pokud má oběť adresu jmeno@firma123.cz, bude firemní portál na adrese http://firma123.cz...), nicméně na web útočníka, který se snaží uživatele přesvědčit o stažení a spuštění ve skutečnosti škodlivého programu (viz. obrázky na viruslist.com).

Co z toho všeho plyne? Existuje tady jasný propletenec mezi pojmy jako drive-by download, exploit, spam, malware, trojan, trojandownloader, passwords stealer (PSW), botnet... Nemá smysl probírat vše naráz. Tyhle věci však mají jedno společné: dohromady vydělávají těmto "kyberzločincům" prachy.

Praktické rady pro nás:

• Nenechte se oblbnout, nevěřte všemu, používejte "zdravý rozum"!
• Lépe manipulujte (generátor/uložiště hesel) a uschovávejte citlivé informace (šifrování)!
• Instalujte bezpečnostní záplaty i pro aplikace třetích stran!

Přidat komentář (nyní 7)

Recenze Kaspersky Internet Security 2010

24.10.2009 Přímý odkaz Komentáře (4)

Kaspersky Internet Security 2010 je tu již pár měsíců, nicméně česká verze vznikla až někdy na přelomu září / října 2009. Recenze tak vznikla až nyní, s vydáním české verze.

Přidat komentář (nyní 4)

Archiv

---